Nevěřte, že tvaroh je pro psa vydatným zdrojem vápníku. Ani náhodou.... Pes je živočich poměrně náročný na přívod vápníku, zvlášť v období vývoje. Veškeré zdroje tohoto prvku musí získat potravou. Deficit vápníku se projevuje nejčastěji u mladých, rychle rostoucích jedinců velkých a obřích plemen v době, která se kryje s obdobím výměny mléčného chrupu za trvalý. U jiných plemen se někdy objevuje též, zpravidla však nebývá na první pohled tak markantní. Často, ba tradičně doporučovaným opatřením k odstranění nedostatku tohoto prvku pak bývá úprava diety, spočívající ve zvýšeném podávání tvarohu.
Vápník patří k biogenním (pro život nezbytným) prvkům a je řazen do skupiny tzv. makroelementů, které se vyskytují v organismu psa v mnohem větších množstvích než stopové prvky. Jeho metabolismus řídí dva hormony, parathormon produkovaný příštítnými tělísky a kalcitonin tvořený zvláštními (C-) buňkami štítné žlázy. Naprostá většina vápníku obsaženého v těle psa je uložena v kostech, nejvíce v podobě sloučeniny zvané hydroxyapatit. V případě potřeby funguje kostra jako zásobárna vápníku. Pokud je potřebný jinde v organismu, a není-li jej dostatek v potravě, odbourává se z kostí, je z nich vyplavován, protože je nezbytný i jinde, pro srážení krve, smrštitelnost buněk srdeční a kosterní svaloviny, přenos vzruchů mezi nervovými a svalovými buňkami (nervosvalovou dráždivost) atd.
Hladina vápníku (přesněji vápenatých iontů, Ca2+) v krvi se nazývá kalcemie a činí u psa 2,3 – 3,0 mmol/l (milimolů na litr). Koncentrace překračující horní hranici fyziologického rozmezí se nazývá hyperkalcemie, koncentrace nedosahující jeho spodní hranice je výrazem hypokalcemie. Kritická úroveň hypokalcemie vede k hypokalcemické krizi, která nastává například u kojících (méně často u vysokobřezích) fen zejména malých plemen a způsobuje stav známý jako poporodní (resp. předporodní) eklampsie. Ta, není-li neprodleně ošetřena, ohrožuje bezprostředně život feny. Projevuje se neklidem, světloplachostí (zalézáním do temných koutů místnosti), nechutenstvím, zrychlenou činností srdce, poruchami vědomí až bezvědomím, pohybovými potížemi a křečemi.
Tvaroh ovšem není tím prostředkem, který by předešel či napomohl odstranění deficitu vápníku u psa velkého a obřího plemene ohroženého v kritickém údobí života vývojovými potížemi (nekorektním postavením končetin, občasným či stálým kulháním), natož u feny, které hrozí eklampsie. Jako občasné zpestření stravy je vhodný a cenný vysokým obsahem dobře využitelných proteinů živočišného původu. Při některých dietách, když není možné používat jako jejich zdroj maso, je může nahradit. Není však v žádném případě vydatným zdrojem vápníku, jak tvrdí všeobecně rozšířená a uznávaná pověra.
Poměr vápníku a fosforu (Ca : P) v tvarohu je totiž 1 : 3, což znamená, že obsahuje třikrát víc fosforu než vápníku. Proto nejenže nedokáže doplnit vápník tam, kde chybí, on dokonce situaci zhoršuje dalším přívodem fosforu. Toho bývá v podobných situacích v organismu psa víc než dost a vápník, zjednodušeně řečeno, z organismu ještě vypuzuje – brání jeho využití. Jako zpestření stravy lze psu dávat tvaroh v přiměřeném množství 1 až 2krát za týden, nikoli však jako zdroj vápníku.

Zdroj: Svět psů, Ivan Stuchlý, SP 06/2016


 

© 2017 Arcana Dei. Www pro chovatele. Foto: Jana Hnátková

Tvorba stranek pro chovatele